eKronika

Vánoční putování, Pohodlí a okolí
19. - 20. 12. 2015

Zápis přidán: 26. 1. 2016 22:21


Vánoční schůzku má v Našem středisku každý oddíl. Jest to schůzka speciální, a letos jsme se ji pokusili obměnit: Z vánoční schůzky se stalo „vánoční putování“, a dokonce i se slibem!

Pro začátek je třeba zmínit, že naším cílem bylo spojit vánoční schůzku se skautským slibem, který měl čekat kluky, co si zavčasu splnili Nováčka. Program měl být celkově poklidný.

Vše začalo poutí na naše tábořiště, kde stojí i srub, náš nynější „vánoční“ přístřešek. Zde jsme se rozdělili do dvou skupin: Jedna šla do lesa najít vánoční stromeček (větev) a ozdoby, zatímco druhá skupina tvořená slibujícími si šla připravit slibový oheň (u Nás ve středisku se to tak praktikuje). „Lesní“ program jsme ještě obohatili o pár pohybových her, poté jsme se vrátili zpátky do srubu.

Zde jsme náš „stromek“ postavili, a následně ozdobili. Poté jsme si přečetli některé povídky od Foglara, Batličky, Šimka&Grossmanna – často se opíraly o vánoční tématiku.

Následovala další (dle mého názoru nejzajímavější) část večerního programu. Krom dárků pro ostatní měl každý za úkol vytvořit „PéEFka“. Každý měl mít zároveň svíčku a skleničku. Co se dělo dál? Se zapálenými svíčkami umístěnými ve skleničkách jsme se rozptýlili po louce, která je před srubem. Po nějaké době se každý zastavil, položil skleničku se svíčkou, a k ní přiložil svá „PéEFka“. Jakmile jsme uslyšeli signál píšťalky, rozešli jsme se po louce, která teď byla ozářena spoustou světýlek. Každý si v klidu prošel všechna ta „světýlka“, u každého se zastavil, vzal si jedno „PéEFko“, přečetl si jej, vzal si jej a pokračoval ve své cestě. Nikdo nesměl mluvit! Všude vládlo ticho, a Já si jej užíval… Po nějaké době, když už každý došel svého cíle a sesbíral všechna novoroční přáníčka, jsme se odebrali zpátky do srubu.

A tam na nás již čekalo…betlémské světlo! A s příjezdem betlémského světlo jsme si rozdali dárky – ručně vyráběné! Zároveň se jedlo cukroví a zpívaly koledy, jenž byly doprovázeny kytarou.

Z vánočního posezení se však náhle stalo něco trochu jiného – byli jsme vyzvání, abychom se v tichosti přesunuli ke slibovému ohni. Tak jsme také učinili. A slib…no…každý z nás asi ví…Jediné co mohu dodat je fakt, že tento slibový oheň byl zapálen světlém přímo betlémským!

Po příchodu jsme se již chystali na kutě, neodpustili jsme si však čtenářský „večerníček“, bez kterého by kluci dozajista neusnuli!

Zapsal Honza K.

<- Zpět na výpis