eKronika

Zápis přidán: 16. 10. 2009 15:02

Na pátek 9. 10. 2009 večer se sešla skupina skautů ve složení Standa, Michal,Zdenda Češpiva, Tonda Kollár, Štefan Juhás, Lukáš Borůvka, Karvaiovi Honza a Martin, Matyáš a Kryštof aby si za asistence S.Milana, WjetFičky, Borise, RaDaRa, Krtka, Hanky, bratra Kubiše a iniciátora celé akce br. Pekárka zahráli noční hru. Pravidla byla jednoduchá, takové noční hry bývají – o to větší je to masakr v terénu. Úkolem skautů bylo v lese nad koldovkami pochytat v naprosté tmě gepardy skrývající se v lese (roli gepardů si sehráli všichni ostatní). Lovci měli ve svém arzenálu pouze sebe a gepard byl chycen na plácnutí – ale plácejte si někoho v lese, když ho ani nevidíte, když vám seberou baterku. Gepardi byli vzhůru, protože o lovcích věděli, a někdy jim i ve tmě problikly oči (díky baterkám kterou správný gepard má vždy připravenu :o). Každý hrál sám za sebe a za každé chycení zvířete dostal kolečko, se kterým přišel za Hankou, a ta si vedla statistiku úspěchů každého. Všichni poznali, že pohybovat se v noci v lese není nic jednoduchého, udržet orientaci v terénu i nohy pod sebou a tělo ve vzpřímené k chůzi vhodné poloze, krýt se před útoky větví a okolo rostoucích a do cesty se pletoucích zlomyslných stromů dá pořádnou práci. A ještě přitom sledovat kam se vám gepard zakousne. Často i gepardi měli co dělat aby na ně lovec přímo nic netušíc nešlápl. Skauti brzo zjistili, že v noci v lese se rozumě projít nedá a někoho hledat beze světla je úkol hodný jen těch nejlepších, a taky pořádně odvážných. „Au co to bylo?“, „Ha – kdo jseš, kde seš?“ „Sakra větev, kdo ji sem dal?“ „Hele támhle něco bliklo, jdu za tím – au“ „Hele strom, ten tu nebyl“ „Počkej, do někoho jsem vrazil, ne já vím, že jsem do někoho vrazil to nebyl strom to bylo měkký“ „Kdo to je? Tady je. Kdo? Kde? – Tady vedle tebe – Kde?“ „Tady mám osvědčenou cestu, tady chodím pořád, tady jsou schovaný – au kruci křoví“ … a mnoho dalších hlášek se mimoděk neslo nočním tichem. Celé putování trvalo půl hodiny. Po příchodu na klubovnu jsme si řekli ponaučení z této akce, upozornění na zkušenosti o nočním putování. Vyhlásili jsme nejlepší lovce, kterými byli Lukáš a Martin s jedenácti úlovky. A po odměnění nejlepších borců a pokřiku jsme se rozešli spokojeně spinkat do svých domovů. Zapsal RaDaR