eKronika

Vánoční lyžováníčko, Petříkovice
28. 12. 2007

Zápis přidán: 29. 12. 2007 21:16


-- AKCE LYŽE --

Jelikož už jsme všichni byli přecpaný vánočního cukrovíčka, rozhodlo se, že se pojedeme lehce provětrat na lyžích. Byl pátek 28.prosince, a kolem šesté večer se to všechno sjelo u Markéty před barákem. Pro velký zájem účastníků se jelo dvěma vozy. Do prvního se naskládalo velké množství lyží, kluzek, hůlek, bot, a k tomu všemu ještě Hanka, Špáťa a jeho nová láska Timíček, Kuba kominickej a velitel posádky Milan. Druhý vůz přepravoval snowboardy a RaDar, pak ještě jednoho Krtka, Markétu a řidiče Dádu. Cílem naší cesty byl lyžařský areál Petříkovice. Dojeli jsme tam jen s jednou technickou zastávkou na benzínové pumpě v Trutnově (Dádovo auto mělo prostě žízeň ). V cíli jsme si všichni rychle nasadili naše sportovní náčiníčko a plni nadšení jsme vystoupali do fronty na permanentky. Zde jsme ulevili svým peněženkám a s očima plnýma touhy po dobrodružství jsme poprvé projeli turniketem. Premiérová jízda na vleku byla poměrně zmatená, takže na kotvě pro dva, jsme vyjeli pěkně po jednom. Ale protože skaut je spořivý, aby se ušetřila energie, další jízdy na vrchol kopce již proběhly převážně ve dvojicích. Dolů z kopce to každý zkoušel jak (ne)uměl. K vidění byl jak sjezd šupem dolů bez zastávky s bržděním o turniket, tak kotrmelce na snowboardu. Samozřejmě, že bylo možné zhlédnout i krásně říznuté oblouky „našich lyžařek“. Rychlost si každý volil sám, ale musím podotknout, že se hravě dala srovnat s účastníky zimních olympijských her. Nevýhodou tohoto zájezdu mohla být jedině nedostatečně osvětlená sjezdovka a fakt, že se lyžovalo pouze do 21 hodin. Ale i tak jsme si to dost užili. Ke konci našeho času už ani Krtka nebavilo zarývat se pořád nosem do sněhu, a tak využila svůj snowboard i k jinému stylu jízdy. Špáťovi zase přišlo nudný jezdit s rovnýma hůlkama, tak si jednu z nich při dobržďování přisednul a rázem z ní měl správně prohlou závodní hůl. A možná mu dáme šanci upravit si příště i tu druhou . Jeho Timíček ten pád naštěstí přežil bez úrazu. Když se čas začal pohybovat kolem 20:47, najednou nás bolely všechny naše nožičky, a tak jsme se přesunuli k autům a nechali kolovat termosky s čajíčkama, kolonády a čokoládu. Ihned po občerstvení jsme se vydali na zpáteční cestu. Jelikož se Krtek čajíčku napil moc, museli jsme jí po pěti minutách zastavit u lesa. Pak už nám nic nebránilo pokračovat až domů.

Psala Markéta

<- Zpět na výpis