eKronika

Zápis přidán: 24. 2. 2015 22:33

Píše se legenda kdy se skauti České Skalice dne 7.2.2015 sešli na místě zvaném nádraží ČD. Sešlo se jich 6+1, Milan, Radar, Eva, Fíďa, Lukáš Fidler, Ondřej Vodička a Martin Karvai. Odjelo se vlakem, kde je průvodčí přesvědčil že jich není 6 ale 7, do městečka Starkoč, kde přestoupili do “regionky“ a odvážili se jet do Teplic n. M., kde teploty padaly pod bod mrazu. Vyrazili cestou drsnou, a zasněženou ,že Ondřejovi zapadl sníh do bot. Tu Lukáš zahlédl posed tvaru věže a řekl „Pojďme se tam podívat“ tak šli. Na tomto místě se občerstvili, prozkoumali posed a poté razili dále. Došli k rozhledně zvané “Čáp“, tyčící se vysoko nad mořem celých 786 m, přičemž sama rozhledna měří 11 m. Na tuto vylezli, i udatný skaut Fíďa, který se bojí výšek. Počasí jim hrálo do karet, takže rozhled se šířil do nekonečné dále.

Po rozhledu se museli rozhodnout kam odejíti. Rozhodovali mezi Kraví skalou a bludištěm, načež se vydali do bludiště v Teplických skalách. Zde nalezli bloudící osoby hledající kešku pojmenovanou “Poseidon“. Díky bystrému zraku skautů byla keška záhy nalezena a bloudící lid vysvobozen ze svého utrpení. Po tomto dobrém skutku pokračovali ke svému cíli. Vyšli z bludiště a putovali do Teplic n. M.,kde opět pomohli osobě svázané utrpení, které jí činilo nefunkčnost motorového vozidla, kterým se chystala odjeti. Již byli v cíli, zasytili se vlastními pokrmy a čekali vlak. Zde ve vlaku se skauti bavili, až tekly slzy radosti po tváři. Vystoupili zde v České Skalici, zakřičeli svůj hrdý oddílový pokřik skautů, rozešli se a každý kráčel cestu, kam ho mysl zavedla.

---zapsal kronikář Ondřej---