eKronika

Zápis přidán: 22. 3. 2015 23:24

Bylo krásné sobotní odpoledne, příroda se teplým počasím probouzela, i probudilo se i 5 odrostlých skautů a plni odhodlání oprášili po zimě své velocipedy a vyrazili na krátkou projížďku - prý 30km ani né, znělo z úst samozvaného vůdce akce - mě. Místo srazu bylo stanoveno tak, aby všichni měli stejné podmínky, tedy před mým skoro rodným domem ve 13:00. Poté co jsme byly všichni, někteří si neodpustili poznámky o včasnosti příchodu některých účastníků, kteří, nutno podotknout to měli skutečně nejblíže :-)

Před prvním šlápnutím br. Jan Karvai (který dorazil bez svého bratra Martina, protože vlastní pouze jedno kolo) požádal aby na něho byl brán ohled, jelikož jde o jeho první sportovní aktivitu, což se rozhodně nedalo říct o Štefanovi, který v tu dobu měl najeto již asi půl milionu (čti 290) kilometrů.

První naše metry vedli do části České Skalice zvané "domky", kde ani pamětník Zdenda ještě nebyl, pozdravit Lůďu při práci na jeho malé vilce. Dále nás kola vedla směrem na Velkou Jesenici. Vedení se ujal Zdenda, který jak prohlásil, tady jezdí neustále. Cestou jsme se pokochali krásným výhledem s vůní domova a vyfotili skoro-společnou fotografii. Cestou do Nového Města jsme probrali téměř každou protijedoucí cyklistku (byla jen jedna).

V Krčíně nastala první krizová situace, a rozdělení pelotonu, Zdenda, nezvládl zatočit do ostré levé zatáčky před mostem, zastavit se ovšem bál, není si totiž jist ve "vycvakování" nášlapů, tak místo riskování pádu jel raději rovně. Po krátkém tellefonátu Štefana a Zdendy - velkých místoznalců, dohodli že se setkáme na náměstí, na zmrzlině tam to totiž všichni znají...

Opravdu teplé počasí vylákalo na zmrzlinu spoustu lidí, tak pro vytouženou malou točenou musela Káťa s Honzou vystát frontu. Měli i sladký kornoutek - zaradovala se Káťa. Měli i sladký kornoutek - zesmutněl Wjetef, díky této skutečnosti utratil o celých 10kč více než kdyby neměli.

Z Novoměstského náměstí jsme jeli do Pekla, natěšeni na točenou malinovku ve stánku, bohužel však měli zavřeno. Poseděli jsme tedy při vodě z vlastních zásob, Honza se přiznal že se dnes nejedná o jeho první letošní aktivitu, zúčastnil se totiž lyžařského výcviku, který se velmi pozitivně podepsal na jeho fyzické kondici.

Další malinovková zastávka měla být na Ostrovech. Tady i přes zabedněné dveře a okna Zdenda trval na tom že mají otevřeno, jal se tuto skutečnost demonstrovat - zastavila ho až kladka na dveřích, která ani pod náporem jeho kola nepovolila. Pokračovali jsme dále až na křižovatku na starém městě v Náchodě, jeden řidič teréního vozu byl tak nadšen že nás vidí, až na nás troubil a mával jedním prstem, když kolem nás profrčel asi stovkou po městě... Učinily jsme rozhodnutí že pojedeme zpátky přes Kramolnu.

Vydali jsme se tedy spolu s kolonou aut pokochat se právě opravovaným kruhovým objezdem u Slávie. Tady se Zdenda málem dopustil dopravního prohřešku - jízdy v protisměru (někteří si vytáhli trapnou poznámku o mých řidičských začátcích a kruhových objezdech).

Na Kramolně jsme se všichni sešli, protože stoupání každý jel podle svých sil a převodů. Potom už jsme valili dolů z kopce až do Studnic, kde se stanoviště kontejnerů jevilo jako nejlepší místo pro svačinu (svačinu z batohů pozn. redakce). Chvíli se polemizovalo o možnosti vytřídění slupky od banánu a jelo se domů - do Skalice. Zastavili jsme ještě na kešku, kterou nebudu více specifikovat, aby nedošlo k jejímu prozrazení. Na závěr jsme (téměř) všichni kladně zhodnotili dnešní 42km krátkou trasu a rozjeli se domů.¨

WjeteF