eKronika

Zápis přidán: 5. 12. 2015 19:30

Opět po několika letech se vydal oddíl skautů v doprovodu roverů z České Skalice dne 20. 11. 2015 na Scout tour Praha. Tentokráte ve složení Zdenda Češpiva, Štefan Juhás, KáKá, Ondra Šatný, Ondra Vodička, Vojta Čáp, Honza Karvai, Martin Karvai, Maty, Jirka Pavelka, Matěj Koncoš, Radek Resl, Lukáš Fidler, RaDaR, WjeteF doprovázen Káťou. Čili slušná skupina. Poté co pod bedlivým dohledem WjetFičky dorazili do Prahy a potkali se s RaDaRem na hlavním nádraží vyslechli si základní instrukce pro přežití v pekle - pardon - Praze. Jedna z nejdůležitějších (krom drobností jako držet se pospolu, mít funkční telefon, neběhat proti směru jedoucího eskalátoru a podobně) bylo: „Když se budete divit, divte se se zavřenou pusou.“ V 18. hodin vedla prohlídková trasa z Hlavního nádraží za mírného deště na Václavské náměstí, Můstek, okolo Prašné brány přes Masarykovo nádraží až do metra na Florenci. Zde jsme cvičně sjeli do části stanice na trasu B přičemž jsme potřebovali trasu C. Nevadí - eskalátory jezdí oběma směry a ježdění na nich je to nejlepší na úplně celým světě. Ubytování na skautské vilce „Rozšířená“ v Kobylisích u pomníku parašutistů bylo slušné, na naše poměry až luxusní - taky za 80 Kč v Praze, no kdo vám to dá. Jo skauti. Druhý den v sobotu začal vyhlídkovou jízdou tramvají (aneb Jóna řekl, že se chce svézt tramvají, pojedeš s ním tramvají! No já vás varoval chlapci) z Kobylis až na Anděl. Zde proběhla exkurse v Království železnic, prováděl nás sám pan ředitel, zavedli nás i do technické části dispečinku a servisu mašinek, kam se běžně veřejnost nedostane. A pak následovala trasa po všech ikonách Prahy jaké si lze vybavit: Petřín, Strahovský klášter, Pražský hrad, Malá Strana, Karlův most, Staré město, Staroměstské náměstí, Pařížskou ulicí na Čechův most, Letenské schody, kyvadlo na Letenské pláni, okolo paláce vzorkových výstav v Holešovicích a holešovického výstaviště, do parku Stromovka, podívat se na Trojský most. K poslednímu jmenovanému jsme přicházeli za tmy, takže byl nádherně nasvícen. Ukázka moderní a kvalitní architektury byla tečkou za kilometry i poznatky nabitým dnem. A pak už jen chvilku v metru a byli jsme v Kobylisích. Večer jsme si vařili, jedli, hráli Bang i plnili stezky, hráli oblíbenou rozpočítávanou aneb „Radare já ale fakt nemám drobné - prosím vás má to někdo přesně - výborně nikdo“ pak poslouchali večerní čtení a skutečně rychle usnuli. V neděli ráno jsme uklidili, umyli co se dalo a co šlo, sbalili si a metrem dojeli na Vyšehrad. Zde postáli u hrobu Svojsíka a Boženy Němcové, našli jsme ale i jiné známé osobnosti jako například Miladu Horákovu nebo Valdemara Matušku a pokračovali v cestě. Přes město ulicemi křivolakými i přímými přímo okolo kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad, pod Žižkovský vysílač s miminkama až na vrch Vítkov s velkým Žižkou a pěkným rozhledem po okolí. Pod tímto vrškem je armádní muzeum. Zde je stálá expozice historie armády a také dvě časově omezené ale velice efektní výstavy o první světové válce a druhá o životě v protektorátu. A jelikož jsme krásně vše stihli tak jsme si dali ještě chvilku rozchodu na Hlavním nádraží a ve 14:10 odfrčeli z Prahy směrem do naší klidné milé přívětivé vesnice jménem Česká Skalice. Myslím, že více se v oněch limitních dvou a půl dnech a s minimálními náklady co jsme vynaložili v Praze vidět už nedá. Počasí až na páteční večer přálo. Prohlídku vedl a co věděl to komentoval co nevěděl to taky Radar, dozor nad stádečkem držel WjeteF jeho další koloušci - tedy roveři. V metru se nikdo neztratil, turisty nikdo zašlápnut nebyl. Takže příště pojedeme zase někam do lesa :-) Někde kde je klid. Ale Praha je taky zajímavá džungle.