eKronika

Zápis přidán: 21. 3. 2017 18:56

Sešli jsme se na nádraží v 7:15. Bylo nás celkem 7: Tonda, RaDaR, Radek, Důša, Fíla, Vojta a Zub. (nejstarší bratři – roveři byli den předtím na plese v Hořicích, někteří členové na rádcovských kurzech). Pršelo. A hodně. Původně jsme měli jet do Ostroměře, odtamtud jít do Hořic a prohlédnout si Hořice, jak naplánoval Tonda. „Tam co jsem vás chtěl vzít bychom si mohli možná tak zaplavat,“ prohlásil. A jelikož si nikdo z nás nevzal plavky, rozhodli jsme si tuto pěknou trasu ušetřit na dobu kdy nás bude více členů a méně vody. Zde by zápis mohl končit. Ale než jsme se rozešli domů absolvovali jsme program náhradní, více pod střechou ale také značně poutavý. Jeli jsme do Hradce Králové, kde jsme zašli do vodní elektrárny „Hučák“. Zde jsme si prošli expozici o obonovitelných zdrojích, RaDaR položil pár kontrolních otázek, a jelikož nám bylo od místní obsluhy recepce sděleno, že exkurze do útrob elektrárny bude až ve 14. hodin a venku se déšť trošku uklidnil, šli jsme se projít. Podél řeky, mezi poli a tak dále jsme došli až na hvězdárnu. Po sváče jsme odcházeli zase jinou cestou zpět ku centru.

Podívali jsme se také do historického centra Hradce Králové, vylezli jsme si na nově zrekonstruovanou Bílou věž, ze které byl pěkný výhled a kde taky dost foukalo. Nejzajímavější atrakcí Bílé věže, kromě výhledu, byl tunu vážící, přes 2 metry vysoký skleněný model z čirého a broušeného skla, který byl nasvěcován proměnlivou škálou barev.

Cestou jsme hráli černé historky, někdo se Zubem i Dračí doupě.V pohodové náladě jsme absolvovali zajímavou exkurzi. Nejprve jsme viděli film o Labi a výrobě elektřiny na jeho toku. Slečna nám pak ukázala elektrárenský náhon, vysvětlila že se v něm točí tři Francisovi turbíny, podívali jsme se na generátory, které slouží přes 100 let i do velína elektrárny. Po exkurzi jsme zjistili, že nám za 15 minut jede vlak. Radar zavelel, uháněl jak šílenec a zbytek oddílu za ním někde vlál. Za stálého popohánění vůdcem stáda jsme se však všichni zavčasu dostali do vlaku, jen co jsme nastoupili, zaklaply se za námi dveře a odjeli jsme zpátky domů. To už zase začalo pořádně pršet.