eKronika

Zápis přidán: 27. 10. 2008 14:33

O víkendu z 24. na 26. října jsme vypravili osmnáctičlenou expedici do Jaroměře. Skupina sestávala z deseti vlčat (Michal F., Štěpán F., Martin K., Honza K., Filip K., Kuba B., Milhaus, Tomáš P., Pepa H. a Martin H.), dvou skautů (Standa J. a Michal J.), tří rádců (Větef, Kominík a Boris) a technického zajištění (David, Simča a Já-Špáťa). Jako s každou velkou výpravou se i s námi přišlo v pátek na nádraží rozloučit velké množství lidí-především příbuzenstva. Batohy jsme naštěstí nemuseli tahat vlakem-odvezla nám je doručovací firma Rýdl&Rýdl. V jaroměřské klubovně jsme pozřeli dvě výborné večeře od šéfkuchařky Simči. Páteční večer jsme zakončili krátkou procházkou po Jaroměři.

Na sobotu byl naplánován velký výlet vlakem do Kuksu. ČD na poslední chvíli změnili o deset minut dopředu odjezd vlaku takže jsme se do Kuksu vydali pěšky. Po cestě jsme navštívili bývalé muniční sklady nad Jaroměří. Do Kuksu jsme dorazili okolo druhé hodiny odpolední-prošli jsme hospital, Simča měla velmi poutavý výklad o sochách Matiáše Bernarda Brauna. Raději s půlhodinovým předstihem jsme dorazili na vlakovou zastávku Kuks. Volný čas jsme vyplnili klasikou-Raz, dva, tři, vlk...Po příchodu na klubovnu jsme se samozřejmě najedli a vyrazili na další prohlídku večerní Jaroměře...Úplně náhodou jsme procházeli kolem Jozefovských pevností a úplně náhodou se tam vyskytl bratr Ivoš, jenž nám otevřel vchod do podzemí. Družiny v podzemí měly za úkol každá jinou cestou a přes jiná místa dorazit k místu společného setkání. Cestou jsme se dověděli že v podzemí nejsme sami-roveři z Opočna měli stejný nápad a ve stejný čas hráli v podzemkách svou hru. Naštěstí podzemí je tak velké že jsme neměli moc příležitostí jim překážet. Ivoš nás provedl po zajímavých místech podzemí-nevynechaje podzemní studánku nebo fosforové městečko. Na závěr jsme hráli hru na sardinky (pro nás vyšší bych to nazval spíše "Kdo si dřív rozbije hlavu"). Na čerstvý vzduch jsme vylezli všichni, což považuji za úspěch. Před opuštěním pevností jsme si kvůli malým nedorozuměním zacvičili hromadnou spartakiádu a bezpečnou cestou okolo Josefova jsme se vrátili do klubovny.

V neděli ráno jsme se někteří vyspali o hodinu déle kvůli přechodu na zimní čas a v devět hodin jsme se hlásili opět u Josefovských pevností-tentokrát nám podzemí nikdo neotevřel-zato nám otevřeli kumbál se spoustou zahradího náčiní. Každý dostal do ruky jeden z těch odpudivých "pracovních" nástrojů a jali jsme se shrabávat a odvážet listí z určené části opevnění. Čas vesele ubíhal, práce nás hřála a okolo jedenácté hodiny jsme za odměnu navštívili Vojenské museum v Josefově. Myslím, že vlčata, skauti, rádci ani my s Davidem této návštěvy nelitujeme. Bohužel z časových důvodů jsme nemohli navštívit všechny vystavované expozice.

Cesta zpět probíhala o něco klidněji než cesta do Jaroměře, na nádraží nás opět čekala spousta lidí a my s Davidem a se Simonou si vydechli, že je výprava za námi...

===Sepsal Špáťa===